Ať už pevně věříte v trvalý „nový standard“ – zcela změněný způsob podnikání – nebo patříte k táboru, který práci na dálku považuje za přechodné řešení nepředvídaných rizik, jedno je nyní jisté: Vaše organizace musí být připravena na přechod na model vzdálené nebo hybridní práce, kdykoli bude třeba.
Tato změna u lídrů v oboru signalizuje, jak může nyní několik společností fungovat do budoucna. Mezi dva způsoby, jakými lze tuto změnu realizovat, patří, jak již bylo zmíněno, přechod na vzdálenou nebo hybridní práci. Model vzdálené práce umožňuje zaměstnancům pracovat z místa bydliště a v případě potřeby se setkávat s kolegy na dálku prostřednictvím videokonferencí. U tohoto modelu je využívání fyzické kanceláře volitelné.
Model hybridní práce naopak stále vyžaduje kancelářské prostory a zaměstnanci musí být stále fyzicky přítomni v kanceláři, aby mohli plnit své povinnosti. Hybridní práce spočívá v tom, že značná část pracovníků plní své úkoly na dálku – buď z kanceláře na jiném pracovišti, nebo ze svého domova. I oni komunikují a spolupracují s kolegy a zainteresovanými stranami mimo pracoviště prostřednictvím videokonferencí a dalších inovativních řešení pro spolupráci.
Oba modely nabízejí několik výhod. Pokud je organizace budou znát, usnadní jim to rozhodování, který model bude více vyhovovat jejich provozním strategiím.
Umožnění alespoň části zaměstnanců pracovat na dálku zmírňuje negativní vliv faktorů souvisejících s bydlištěm, které by jinak bránily náboru a získávání talentů. Jelikož je zaměstnancům umožněno pracovat z domova, mohou organizace rozšířit příležitosti pro kvalifikované uchazeče bez ohledu na to, kde se geograficky nacházejí. Tím také dochází k diverzifikaci týmů. Sdružováním lidí z různých regionů budou týmy heterogennější – to znamená, že získáte kulturně bohatší pracovní skupiny s širokou škálou názorů, které mohou být užitečné při generování nápadů a rozhodování.
Jelikož zaměstnanci vykonávající práci z domova mají možnost pracovat v pohodlí svých vlastních prostor, budou pravděpodobně spokojenější se svými pracovními podmínkami. Protože zaměstnanci pracující z domova netráví další hodiny navíc přípravou na pracovní den a cestováním do práce a z práce, mají více času věnovat se sami sobě. Ve výjimečných případech, kdy zaměstnanci musí nastoupit na mateřskou dovolenou či chtějí změnit bydliště nebo jejich společnost přesune provoz na jiné místo, je dopad těchto událostí rovněž minimalizován.
V závislosti na způsobu nastavení hybridní práce mohou někteří zaměstnanci profitovat z výhody v podobě nižších výdajů na cestu do práce. Pokud chodí do práce jen v určité dny, není nutné vynakládat tolik prostředků na pohonné hmoty nebo jízdné ve srovnání s tím, když by museli být v kanceláři každý den. U zaměstnanců trvale pracujících na dálku tyto výdaje odpadají úplně.
Z hlediska zmírnění přenosu nemocí je práce na dálku jednoznačně lepší volbou, protože spolupracovníci nikdy nesdílejí stejný fyzický prostor. V případě hybridní práce se vedení může rozhodnout, že budou do práce docházet jen nezbytní zaměstnanci v rámci důležitých funkcí, přičemž budou dodržovat přísná bezpečnostní opatření. Protože však model hybridní práce již předpokládá, že je zavedena infrastruktura pro vzdálenou práci, může být nejlepší variantou přechod na model práce zcela na dálku, dokud nebude osobní interakce považována za bezpečnou.