Jak definujeme „přesnou“ barvu?

K měření délky použijeme pravítko a k měření hmotnosti váhu. Když měříme barvy, musíme nejprve změřit světlo. Měření světla není tak jednoduché jako používání pravítka nebo váhy, ale existují nástroje, které vám pomohou. Pro měření spektrálního rozložení výkonu světla můžeme například použít spektromadiometr.

Nicméně tyto přístroje jsou objemné a drahé a není snadné je přenášet. Proto bylo vyvinuto zjednodušené zařízení nazvané kolorimetr. Kolorimetr měří světlo přes sadu filtrů XYZ, takže je rychlejší než spektrometr, ale méně přesný.

Když se podíváme na dvě podobné, ale mírně odlišné barvy, můžeme se pouze dohadovat, jak blízké tyto barvy jsou. Bez použití číselných hodnot reprezentujících barvy bychom mohli říci, že jsou si blízké. Ale jak moc blízké? A jaká je vlastně definice toho, co je „blízké“, když se vnímání barev člověk od člověka liší. Pomocí barevného prostoru XYZ nebo L*a*b* můžeme rozdíl mezi barvami kvantifikovat. Při výpočtu vzdálenosti mezi dvěma barvami v určitém barevném prostoru (obvykle se používá barevný prostor L*a*b*) je možné získat rozdílovou hodnotu. Tato rozdílová hodnota se nazývá „rozdíl barev“. Pro označení „rozdílu barev“ obvykle používáme označení delta E*.

Nejjednodušší verze vzorce barevného rozdílu se nazývá delta E* 76 (delta E* ab).

Složitější vzorec se používá v textilním a grafickém průmyslu. Byl oznámen v roce 1994, a proto se nazývá delta E* 94.

V roce 2000 vědci vyvinuli novou verzi vzorce barevného rozdílu, aby skutečně reflektoval to, co vnímá lidský zrakový systém. Ten se nazývá delta E* 2000 (delta E* 00). Vzhledem k velkému počtu výzkumných studií pro dosažení vysoké korelace mezi vypočítanými hodnotami a vnímáním člověka se delta E* 00 stala mezinárodní normou a doporučuje se používat ve všech vědeckých výzkumných pracích.

Jak jsme viděli ve výše uvedených vzorcích, vyžadují se dvě sady hodnot L*a*b*. Pokud potřebujeme posoudit přesnost určité barvy, pak je nutný soubor naměřených hodnot L*a*b* a soubor definovaných hodnot L*a*b*. Naměřené hodnoty můžeme získat pomocí dříve zmíněných nástrojů, ale jak získat „definované“ nebo „standardní“ hodnoty? Definované nebo standardní hodnoty lze získat pomocí standardizovaných grafů (obrázek 6). Tyto barevné grafy mají definované hodnoty L*a*b* pro všechny barvy v grafu a každý graf se vytváří velice pečlivě, aby splnil toleranci. Tyto grafy tak lze použít jako reference, protože se jejich hodnoty nebudou měnit.

Při posuzování přesnosti barvy se často používá delta E* 00. Delta E* 00 < 1,00 znamená, že pro odborníky neexistuje při porovnávání dvou barev vedle sebe žádný vnímatelný rozdíl. Delta E* 00 < 3,00 znamená, že není přítomen žádný významný rozdíl pro typickou osobu. (Odborníky rozumíme profesionály v oblasti chromatičnosti nebo zkušené fotografy, designéry či profesionály v oblasti zobrazování apod.)

Když si to shrneme, dozvěděli jsme se, jak k definování barev používat čísla a proč to vlastně děláme. Také jsme si uvedli rozdíly mezi jednotlivými barevnými prostory, jako jsou XYZ a L*a*b*. A nakonec jsme si něco řekli o způsobech měření barvy a definování barevných rozdílů. Pomocí hodnot delta E* 00 můžeme posoudit, zda je barva přesná, nebo ne.