Proč je pro fotografy důležitá „barva“?

Barevný gamut podle definice znamená rozsah barev, který lze reprodukovat na konkrétním zařízení; z vědeckého pohledu lze barevný gamut znázornit pomocí barevného prostoru CIE 1931. Barevný prostor CIE 1931 byl definován Mezinárodní komisí pro osvětlování (CIE) v roce 1931; umožňuje použití souřadnicového systému, který převádí fyzický rozsah viditelného světla na dvourozměrnou rovinu (diagram chromatičnosti xy CIE 1931). V diagramu je vidět, že celý barevný prostor je uzavřen podkovou. Zakřivený okraj je spektrálním místem a vlnová délka je vyznačena v nanometrech od purpurové přibližně 400 mm zleva po červenou přibližně 650 mm vpravo; to představuje rozsah, který může být vizualizován lidským okem (spektrum viditelného světla) v elektromagnetickém spektru. Škálu barev nebo barevný gamut, o kterém často hovoříme, jako je sRGB, Adobe RGB apod., lze vyznačit pomocí souřadnic R, G a B na diagramu chromatičnosti xy CIE 1931.

Toto je standardní barevný prostor RGB používaný v současnosti pro monitory, tiskárny a internet; byl definován společností Microsoft, HP a dalšími v roce 1996. V posledních letech většina běžných monitorů dostupných na trhu postupně dosáhla 100% pokrytí barevného prostoru sRGB, což je více než dost pro běžné zpracování textu, surfování po internetu nebo sledování filmů; pro profesionální fotografy to však není ani zdaleka dostačující! Barevný prostor sRGB má přibližně o 35 % menší barevný rozsah než Adobe RGB a nemůže plně pokrýt barevný gamut CMYK používaný pro profesionální tisk. A to má výrazný dopad na postprodukci a reprodukci.

Ve srovnání s sRGB, má Adobe RGB, který byl vyvinut společností Adobe v roce 1998, jednoznačně širší barevný prostor a může plně pokrýt barevný gamut CMYK používaný v profesionálním tiskovém průmyslu. Z diagramu chromatičnosti xy CIE 1931 lze jasně vidět, že Adobe RGB má nejen širší barevný gamut, ale zahrnuje také modrou a zelenou oblast barevného gamutu CMYK, který sRGB nedokáže pokrýt. To znamená, že: 1. Když fotografové nastaví barevný prostor na svém fotoaparátu i monitoru na rozsah barev Adobe RGB, mohou během úprav barvy vyladit tak, aby lépe odpovídaly původní scéně. 2. Pokud je vyžadován tiskový výstup, mezi barvami v náhledu na monitoru a barvami na tištěné kopii nebude výrazný rozdíl. Splňuje tak očekávání fotografů.

Když tedy fotografové vybírají monitory pro profesionální práci, měli by nejprve zvážit monitory, které podporují 99% barevný gamut Adobe RGB. Ten nejenže poskytuje barevné rozsahy nejvěrnější přirozené scéně, ale za účelem různého použití umožňuje také snadno přepínat pomocí kláves rychlé volby mezi režimy Adobe RGB a sRGB.

Setkali jste se někdy s touto situací? Když upravujete fotografii soumraku nebo západu slunce či obrázek s přechodem světla, můžete na obrazovce snadno najít přerušení barev. Důvodem tohoto jevu může být použití komprimovaného formátu souboru (např. JPEG) pro retušování nebo může být příčinou barevná bitová hloubka monitoru. Jednoduše řečeno, barevná bitová hloubka se vztahuje na maximální počet barev, které zařízení dokáže zobrazit. Větší bitová hloubka barev umožňuje monitoru zobrazovat bohatší barvy a přechody barev zase budou přirozenější a souvislejší. V předešlém článku jsme se dozvěděli, že obraz, který vidíme na monitoru, se skládá z hustě shluknutých bodů (pixelů) a každý takový bod se skládá ze tří základních barev R, G a B. Většina spotřebitelských monitorů má dnes základní barevnou bitovou hloubku 8 bitů, což znamená, že je číslo 2 umocněno na 8 (2^8) pro každou barvu R, G a B; monitor tak může produkovat celkem 16,77 milionu barev.

Ale pro profesionální monitory, které používají fotografové nebo odborníci v oblasti zobrazování, není ani tato barevná bitová hloubka dostačující. Téměř všichni odborníci na zpracování obrazu fotografují hlavně se soubory RAW a monitory s 8bitovou barevnou hloubkou neumožňují fotografům reflektovat úpravy 14bitových souborů RAW. Proto se důrazně doporučuje mít k dispozici monitor s panelem, který disponuje minimálně 10bitovou barevnou hloubkou (schopnost zobrazení 1,07 miliardy barev), aby bylo možné zobrazit jemné barvy a světelné přechody a fotografové dokázali během retušování zaznamenat nejjemnější rozdíly barev.

Už jste někdy přemýšleli o tomto problému? Na světě je tolik barev; pokud se jen trochu posune hodnota jasu, sytosti nebo odstín, vznikne jiná barva. Jaká červená je tedy skutečná červená? A která žlutá představuje tu správnou žlutou? Protože každý vnímá a rozlišuje barvy jinak, identifikace a preference barvy jsou opravu subjektivní. Musí se proto využít kvantifikovaná metoda, aby se zajistilo, že monitory, a dokonce i tisková zařízení, která používáme, dokázaly zobrazit správné barvy; výsledkem této kvantifikované metody je „barevný gamut“. Použitím kvantifikovaného barevného gamutu a spolehlivých znalostí v oblasti správy barev – spolu s pravidelnými kalibracemi našich zařízení – můžeme zajistit, že ze vstupu (fotoaparátu) na výstup (monitor a tiskárna) budou získány ty nejrealističtější barvy. Jinými slovy, aby fotografové dosáhli těch nejlepších výstupních výsledků, musí nejen před fotografováním nastavit barevný prostor fotoaparátu na Adobe RGB a fotografovat se soubory RAW, ale také používat profesionální monitory, které podporují 99% barevný gamut Adobe RGB. To fotografům nejen umožňuje mít flexibilnější prostor pro retušování, ale pomůže to také zajistit, že výstupní barvy z tisku CMYK budou konzistentní s tím, co bylo vidět na monitoru.

Jak definujeme správné barvy? A jak si můžeme být jisti, že jsou barvy zobrazené na monitoru správné? Barvy lze naštěstí kvantifikovat. Podobně lze kvantifikací definovat také úroveň rozdílu mezi dvěma barvami. Jedná se o takzvanou hodnotu Delta E (International Standard Color Difference). Delta E se vypočítá pomocí matematických vzorců; na základě hodnot Delta E lze definovat, jak velký barevný rozdíl je přijatelný. Čím menší je hodnota Delta E, tím menší je rozdíl barev. Jinými slovy, barvy jsou blíže standardním barvám.

Proč je Delta E pro fotografy tak důležitá? Ukazuje, jak přesné mohou být barvy na monitoru. Jinými slovy, prostřednictvím hodnoty Delta E můžeme jednoznačně určit, jaký je rozdíl mezi barvami zobrazenými monitorem a standardními barvami. Monitor s lepší schopností vykreslení barev umožňuje uživateli, aby při úpravách snáze dosáhl uspokojivého výsledku. Ideální hodnotou Delta E u profesionálního monitoru je 0, ale to je jen teoretická hodnota; aby monitor splňoval požadavky, musí být alespoň < 3. Pro práci profesionálního fotografa je monitor s hodnotou Delta E ≦ 2 jedním z nezbytných předpokladů; zajistí, že když se fotografie pořízené fotoaparátem prohlížejí na monitoru, budou barvy podobné standardním barvám. Z tohoto důvodu by odborníci na zobrazování měli skutečně zvážit používání profesionálního monitoru se zprávou o tovární kalibraci, protože takový monitor před dodáním již prošel přísným testováním a kalibračními operacemi u výrobce. Poskytuje tak záruku přesnosti barev pro vaše bezstarostné používání.

Když zajdete do obchodu s elektronikou, všimnete si, že ačkoli obrazovky všech monitorů na regálech přehrávají stejný obsah, barvy zobrazené na jednotlivých obrazovkách jsou trochu odlišné. Důvodem nejsou jen odlišné značky a modely. Dalším podstatným důvodem je typ panelu (TN a IPS) a nepatrné odchylky při sériové výrobě. První problém se týká toho, že každý výrobce má vlastní preference týkající se barev – rozdíly lze snadno vidět, když obrazovky různých značek umístěte vedle sebe. Druhý případ ukazuje, že i když se vedle sebe umístí řada identických modelů od stejné značky, lze očekávat, že komponenty různých šarží použité při sériové výrobě mohou zapříčinit nepatrné odchylky, což rovněž způsobuje rozdíly v barvách zobrazených na monitorech.

Pokud si ale pořídíte profesionální monitor s přesnými barvami, znamená to, že už si s ničím nemusíte dělat starostí? Skutečnost je taková, že barvy každého monitoru se v průběhu používání postupně posouvají. Lze tomu nějak zabránit? V dalším článku si vysvětlíme důležitost pravidelné kalibrace barev a správy barev a to, jak se provádějí.