Autenticita je v mé práci naprosto zásadní

Amy Toensingová, ambasadorka BenQ AQCOLOR, pracuje již více než 25 let coby vytížená fotografka a fotožurnalistka na volné noze a přispívá do významných publikací, jako je National Geographic. Kromě své pokračující kariéry profesionální fotografky vyučuje Amy na americké Syracuse University.

V době psaní tohoto článku byla Amy zaneprázdněna prací pro National Geographic na projektu kanoistické stezky Northern Forest Canoe Trail, která vede z New Yorku až do Maine. Stezka je využívána již tisíce let původními obyvateli Ameriky a evropskými osadníky a pořizování záběrů z jejího okolí v roli fotografky vyžaduje spoustu práce na vodě i na souši. Amy si však právě tento druh projektů velmi užívá. Vysoká náročnost projektu totiž nabízí mnoho příležitostí, jak zachytit místa a okamžiky co nejautentičtějším způsobem, a Amy klade na autenticitu ve své práci maximální důraz.

Amy věří, že fotografie je vedle hudby jedním z nejsilnějších univerzálních jazyků, které má lidstvo k dispozici, a proto jeden obrázek vydá za tisíc slov. Fotografové mohou pomocí svých fotoaparátů vyprávět příběhy míst, osob, skupin lidí a mnoho dalšího. Díky fotografii překračují příběhy jazykové a kulturní hranice a oslovují široké publikum, které chce více poznat svět, v němž žijeme. V tom spočívá síla univerzálnosti fotografie coby vizuálního jazyka.

Jako fotožurnalistka používá Amy svůj fotoaparát ke zprostředkování příběhů co nejpřesnějším, a tedy nejautentičtějším způsobem. Publikum, zejména v dnešní době, je čím dál znalejší a dokáže rozpoznat, když byly snímky upraveny nebo nějak pozměněny. Zůstat věrný originálnímu snímku je proto pro získání důvěry lidí naprosto zásadní. Snímky Amy vyprávějí skutečné příběhy namísto idealizovaných nebo uměleckých konceptů a musí být maximálně přesné. Autenticita je z hlediska zajištění důvěry publika tím nejdůležitějším aspektem. To s sebou přináší hodně zkoumání a pečlivou interpretaci příběhů. Barvám a tonalitě musí publikum důvěřovat, takže je zde jen velmi malý prostor pro nepřesnosti a umělecké úpravy.

Skvělým příkladem je příběh, na kterém Amy pracovala v Austrálii pro National Geographic. Tento projekt byl zaměřen na odlehlé venkovské komunity Aboriginců v Austrálii. Amy se setkala s ženou jménem Lily, která se během dospívání potýkala s mnoha problémy, ale přesto si založila vlastní řemeslnou živnost v podobě pletení košíků a výroby různých barviv. Zdálo se, že Lily má jedinečné pojetí barev, jež považuje za proměnlivé a situační, a neřídí se zaběhlými koncepty známými ve většině jazyků. Amy se tento přístup líbil, protože fotografové považují barvy za světlo, které se navíc často mění podle denní doby nebo počasí. Například „modrá“ je pro většinu lidí jednoznačně danou barvou, avšak fotografové ji vnímají různě v závislosti na světelných podmínkách. Díky tomuto jemnému chápání barev pocítila Amy s Lily silnou spřízněnost.

Jednou z nejdůležitějších dovedností moderních fotografů je porozumět původnímu prostředí a následně jej věrně interpretovat publiku bez ohledu na to, kolika různými zařízeními snímek projde. Ať je scéna sebevíc krásná a působivá, technologie použitá k jejímu zprostředkování publiku může působit jako omezující faktor a může snížit autenticitu scény. Vidět něco prostřednictvím kamery a počítačové obrazovky je přece jen trochu jiné než vidět to na vlastní oči. A jelikož finální formou mnoha snímků je tištěná podoba, prochází snímek před svým zveřejněním publiku obvykle mnoha vrstvami. Pochopení tohoto procesu interpretace je pro fotografy klíčové a logickým závěrem je samozřejmě to, že vybavení použité k tomuto účelu musí být co nejkvalitnější. S lepším vybavením, od fotoaparátů a monitorů až po tiskárny, se zmenšuje rozdíl mezi originální scénou a výsledným produktem a dochází k lepšímu zachování autenticity.

Fotografové běžně utrácejí desítky tisíc korun za fotoaparáty a objektivy, ale často používají základní a běžné monitory, které stojí v obchodě jen pár tisíc. Tento rozpor vytváří nepřesnosti během pracovního postupu a vyplývá z nedostatečného povědomí o důležitosti monitorů v moderních fotografických procesech. Amy stejně jako mnozí jiní pracovala na začátku své fotografické kariéry s filmem, který nepotřebuje digitální displej, jako je monitor. Nyní jsou však obrazovky počítačů nedílnou součástí práce většiny fotografů, jelikož přechod na digitální technologie je téměř všudypřítomný. V případě obrazovky počítače, která nezprostředkovává obrazové soubory přesně a autenticky, fotograf neví, co má před sebou, a výsledné snímky postrádají věrnost originální scény.

Amy pracuje jako fotožurnalistka, což znamená, že každý projekt je příběhem určeným ke zveřejnění. Po pořízení snímků v terénu zamíří Amy do svého domácího studia, kde importuje soubory s rozsáhlými metadaty a následně přistoupí k editaci. Při práci pro National Geographic má každý příběh kolem 30 000 až 40 000 snímků, což znamená spoustu třídění a úprav. Mimo National Geographic zahrnuje běžný pracovní den Amy kolem 1000 snímků. Důležité je, že pro Amy znamená „editace“ procházení a výběr snímků, které budou použity, a nikoli jakoukoli úpravu snímků. Amy neprovádí následné zpracování.

Skutečnost, že má Amy ve svém studiu krásné monitory BenQ vyznačující se přesnými barvami, jí pomáhá při výběru snímků, protože může lépe pochopit a předvídat, jak budou vypadat na daném místě nebo v daném kontextu. Monitory s přesnými barvami usnadňují proces interpretace originální scény a zachovávají autenticitu mnohem lépe než monitory pro všeobecné použití. Barvy zprostředkovávají náladu a příběh a znamenají velký rozdíl. Amy tedy potřebuje monitor, jenž zobrazuje soubory s maximální přesností barev, aby mohla klientům prezentovat svá díla s naprostou důvěrou. Monitory BenQ, které Amy používá, vykreslují snímky tak, jak byly pořízeny, a pro její pracovní postup jsou nepostradatelnými pomocníky.

Barva je jedním z nejsilnějších způsobů, jak sdělit příběh, a stejně jako u každé komunikace hraje přesnost zásadní roli. S monitory BenQ PhotoVue Amy ví, že se může na přesnost zcela spolehnout.